Zajímavé cíle v okolí pěšky i na kole

Tiské stěny



Přírodní památka - bizarní skalní město jižního okraje krušnohorského zlomu druhohorní pískovcové tabule. V západním výběžku Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce vytvářejí spolu s Rájeckými stěnami, Ostrovskýmí stěnami a Vysokým Sněžníkem atraktivní turistickou a horolezeckou oblast. Pískovcový masiv Tiských stěn, dosahující nadmořské výšky až 613 metrů, spadá k jihu téměř jednolitou svislou hradbou, na severní straně byl erozivními denudačními procesy rozrušen do četných sloupů, věží, stěn, roklí, soutěsek, převisů, jeskyň, náměstí a skalních hřibů. Tiské stěny patří k nejstarším turistickým oblastem Labských pískovců. Dočteme se o nich například již v průvodci po děčínském panství z roku 1828, ve kterém nalezneme i jedno z nejstarších vyobrazení části zdejších skal - útvary Doktor a Starosta (Der Doctor und der Bűrgermeister bei Tyssa). K návštěvě skalního města byl v dřívějších dobách doporučován průvodce, který cestou upozorňoval na skalní útvary podněcující návštěvníkovu fantazii. Tradice názvů skal se udržuje, ty nejznámější se zachovaly dodnes. Tiské stěny se dělí na dvě velké části - VELKÉ A MALÉ STĚNY, jimiž vedou prohlídkové trasy. Obě spojuje naučná stezka značená bílým čtvercem s úhlopříčným zeleným pruhem, na které je 7 informativních zastávek. Po hřebeni Velkých stěn vede také červeně značená turistická stezka, která je nejkratší spojnicí mezi vstupním areálem a východním koncem skalního města u Turistické chaty.

Děčínský Sněžník

Naše největší stolová hora s rozhlednou (723 m. n. m).



Vrcholová plošina Sněžníku je také jedním z nejčastějších turistických cílů, a to už od roku 1864. K její proslulosti však přispěly okolnosti zcela neturistické. V polovině 19.století probíhala v celém Rakousko-Uhersku velká zeměměřická akce - mocnářství chtělo vědět, jak velké vlastně je, a tak bylo celé území rozděleno do trojúhelníků a zaměřeno pomocí takzvané triangulační sítě. Opěrnými body zeměměřičů byly terénní vyvýšeniny, na nichž majitelé pozemku byly povinni postavit dodnes známé triangulační věže, které nejprve posloužily zeměměřičům a pak byly po celé následující století využívány jako provizorní rozhledny. Jeden z těchto opěrných bodů měl stát i na vrcholu Děčínského Sněžníku. Majitel zdejšího panství, František Antonín Thun, však pojal svou povinnost velkoryse a místo jednoduchého, z klád stlučeného výhledu se rozhodl pro vybudování skutečné kamenné věže, která by sloužila jako rozhledna celým generacím. Její stavbu zadal tenkrát známému drážďanskému architektu Hänelovi, který navrhl tubusovitou, 33 m vysokou věž zbudovanou z pískovcových kvádrů. Svým zubatým horním ochozem a několika dalšími ozdobnými kamenným prvky vzdávala rozhledna hold anglické alžbětinské době. Zeměměřické úsilí sice na čas pozastavila prusko - rakouská válka, ale po vyjasnění vzájemných mocenských nároků vyměřování pokračovalo dál. Roku 1864 byla rozhledna zpřístupněna veřejnosti. Zájem o jedinečný výhled byl tak velký, že už příštího roku prosperoval hostinec a později k němu přibyla i turistická chata s noclehárnou. Tradici cyklistických výjezdů na Děčínský (Vysoký) Sněžník zahájili Sasové z Drážďan, kteří roku 1883 jako první přijeli až k rozhledně na kolech. Tehdejší velocipedy se dnešním horským kolům podobaly pramálo, ale přesto tradice podpořená cyklistickými stezkami trvá až do současnosti. Stolová hora a její budovy poctivě sloužily výletníkům po sto let. V 70.-80. letech minulého století však neudržované objekty zchátraly natolik, že turistická chata byla stržena a rozpadající se rozhledna začínaly být životu nebezpečná. Proto byla uzavřena. Až po roce 1992 ji náročné opravy zase vrátily původnímu účelu. Jedinečné výhody z Děčínského Sněžníku však nenabízí jen kamenná rozhledna. Na východním okraji stolové hory třmí nad turistickou pěšinou skalní ostroh, známý jako Koňská hlava (668 m. n. m). Odtud je krásný pohled na německou pískovcovou krajinu s dominantními horami Grosser Zchirnstein, Königstein a Lilienstein. Třetí známá vyhlídka, zvaná Drážďanská, leží na západním okraji plošiny a je obrácena do Saska. Odtud lze při pěkném počasí dokonce vidět i věže Drážďan, vzdálených vzdušnou čarou asi 50 km.

Hřensko

Turisty velmi oblíbené místo, zvláště pak Pravčická brána, soutěsky říčky Kamenice, Ptačí kámen, rozhledna Belveder, Dolský mlýn a další. Více informací naleznete zde v odkaze.

Malebná obec ležící na soutoku Labe a Kamenice se zcela soustředí na cestovní ruch. S nadmořskou výškou 115 m n. m. je nejníže položenou obcí České republiky. Příroda, do níž je Hřensko zasazeno, je obdivuhodná. Oblíbený je mohutný kaňon Labe, z něhož vstupuje mezi skály neméně krásné údolí vinoucí se podél řeky Kamenice. Značná část obce se rozkládá v tomto údolí, které je z obou stran obklopeno vysokou hradbou skalních stěn. Díky nízkým teplotám mezi skalami se zde daří horským rostlinám, což je při nízké nadmořské výšce Hřenska raritou.

První zmínka o Hřensku pochází z 1488, kdy zde stála krčma (Horniss Kretzmar) sloužící vorařům, od 16. století se zde začali usídlovat další obyvatelé. Obživu jim zajišťovala těžba a plavení dřeva, vznikaly zde sklady zboží a rozrůstaly se krčmy. Za panování hrabat Clary-Aldringenů došlo k prudkému rozvoji turistiky, byl zde založen jeden z prvních Horských spolků v Česku.

Cyklo výlety a běžkařské trasy

Vážení a milí příznivci cykloturistiky, v rámci svého volného času, letní, zimní nebo jakékoli jiné dovolené, můžete prožít u nás v atraktivním prostředí a sportovním duchu. Přinášíme vám tipy cyklotras se spoustou pozoruhodných míst, úžasných výhledů či posedět s přáteli ve zdejších pohostinstvích. Náročnost zdejšího terénu není nijak vysoká. Proto pro ty z Vás, kteří chtějí se svými dětmi využít svých cykloschopností - doporučuji projíždět námi nabízenou trasu č. 3017, zbývající tipy mají většinou 60-ti kilometrovou délku. V letních měsících je z Děčína i Ústí nad Labem na Sněžník zajištěn svoz cykloturistů a jejich kol cyklobusem za příznivý poplatek. Kola jsou umístěna na speciálním stojanu ve vleku za autobusem. Takže, nezbývá než vyrazit a dát se na cestu, inu - sportu Zdar a zdraví taktéž. Cyklotrasa č.3017 - na pískovcové tabuli Tiských stěn, odkud lze kombinovat úžasné "treky" směr Rájec - Ostrov - Sněžník - Tisá, viz. přiložená mapka, dozajista najde každý tu svou oblíbenou trasu. I zde najdete občerstvení (Ostrov, Sněžník - rozhledna, Sněžník - obec). - dospělí 30,- Kč, děti 15,- Kč (pouze v letní sezóně) - vstupné se platí pouze v případě návštěvy Tiských stěn. Vstup do stěn Ostrovských a Rájeckých je bezplatný.

Tipy na výlet

• Město Ústí nad Labem | ZOO Ústí nad Labem | Hrad Střekov
• Město Teplice | Botanická zahrada Teplice
• Město Děčín | ZOO Děčín | Zámek Děčín
• Lyžařský vlek Tisá | Ski areál Telnice
• Königstein - největší vojenská pevnost v Evropě
• Turistika Tisá
• České hory - Tisá